Daleko od nosítek – “Příšerný duch privatizace

Daleko od nosítek – “Příšerný duch privatizace”.

Basia mě informovala ráno, že toho Łubicz v kalhotkách moc nenadělal, protože zjistil ze svých zdrojů, že nás chce koupit, znamená privatizovat, společnost Truj Ząb. napadlo mě hned, že nás chtějí přestavět na jakousi zubní kliniku. Ale Basia mi vysvětlila, že jsou z nějakého Neptka, který všude chodí s trojzubcem. Pak jsem dostal strach, že to musí být nějaká mafie, protože někdo jiný má u sebe zbraň? A vedoucí lékař by se jinak tolik nehádal…

Ale to jsem byl příliš daleko od tématu. Protože o tom to bylo, že nám celý tento Trojzubec poslal špiony, kteří měli vyšetřit naši nemocnici. Proto Łubicz nařídil akci „prosím, Děkuji", což je pro pacienty běžná zdvořilost. Není to pro nás poprvé, protože jsme nejednou očekávali neohlášenou kontrolu a museli jsme zůstat trochu milí.

Ne, ale vše má své meze a Kidler dlouho nevydržel. Ten chlap stárne, dawniej potrafił nawet być przez trzy dni grzeczny a teraz już po pierwszym nie wytrzymał. Jeho mobil ho zabil, kterou prý někdo pískal. Sknera už očima duše viděl, co mu účet zaplatí, jak zloději volají sexline. A nemohl blokovat, protože zapomněl všechna hesla, špendlíky a tak. Není divu, moc toho vypije a zapomene. Někdy ano, že by dokonce šla pracovně do první nemocnice, která prochází cestou z domova.

Proto běhal po oddělení jako blázen a volal si z Shakesova mobilu, v naději, že uslyší známé pípnutí. Telefon ale nikde nebyl, a Kidler vypadal hůř a hůř. Až poté, co jsme objevili tyto špiony, chlapec si trochu oddechl. Víš, i když je účet vysoký, bude možné provést náhradu od pacientů.