Daleko od nosítek – “Překvapení k mým narozeninám”.
Asi před dvěma týdny jsem se podíval zpět do zrcadla a byl jsem vyděšený! Jizva přímo uprostřed čela. Někdo mi řízl hlavu, a ani jsem si toho nevšiml. Možná tím poškrábal deštník, nebo nějaký sedlák vezl v tramvaji kosu a tím koncem mi dal facku. Hned to ukáže Basi, a ona mi říká, není to jizva, jen vráska.
Nějak jsem se necítil o nic lépe než tohle. Je nemožné se schovat, že se kdysi blížilo docela kulaté výročí mých narozenin. Kamarádky normálně propadly mému dárku a chtěly něco koupit. Doktoři se ale jako obvykle chtěli dostat zadarmo. A oni na to přišli, že mi udělají plastickou operaci. Uspali mě, protože mám rád překvapení, a položte to na stůl, řezat.
Nemůžu si stěžovat, dali do práce. Takhle jsem je zase nechal, že jakmile sundali tyto obvazy, všichni se mnou začali vycházet. Po třech dnech mi z toho bylo špatně. Kidler, každou noc mě vláčel po nočních klubech. Kaviár už mi leze z nosních dírek. Vedoucí lékař zůstával u mě doma celé odpoledne, hrál Afriku s Wojtuśem, to znamená, že předstíral, že je slon, a Wojtuś na něm jel. A když jsem konečně šel spát, Celou noc volal Shock a on plakal do sluchátka. A že se nebudu nudit, byli to stále cizí lidé. Měl jsem tuhle nádheru!!!
Šel jsem na oddělení a požadoval jsem pět dní volna. Bez mluvení souhlasil, protože teď by pro mě udělal cokoliv. Okamžitě jsem se přihlásil na kliniku v ulici Słowackiego a musel jsem být přeměněn zpět. Když mě pak lékaři viděli, byli samozřejmě strašně nešťastní. A tenhle darebák Kidler mě dokonce začal děsit, že mě bude žalovat od soudu o náhradu za ztracený silikon, neboť dával i ze soukromých zásob. Nedostatek, to prase, stále je to těsné!