Daleko od nosítek – “Karinčina sestra”
Dnes jsem měl na příjmu jako obvykle hrůzu. Doktorka Karinka si zkoušela halenky a zeptala se mě, která bude vhodná. Tak jí to říkám, to záleží na jaké příležitosti. A opil mě, že na pohřeb. Trochu mě to překvapilo, protože všechny tyto halenky jsou méně kompetentní (i když někteří říkají: kompletně, protože ty můžeš taky) bývalý. Dalo by se říct, že byli docela neschopní, protože je to skoro, jako by tam nebyly. Od A do, co v nich bylo, je to strašně barevné. Vyjádřil jsem tedy své přijetí nahlas, že teta Karinka musela být veselá žena, protože v mém případě jsou sami zachmuření a na pohřby nosí vždy černé oblečení. Ale doktor mi to vysvětlil, že na nákupech nosí tyto halenky. Protože její teta zemřela v Londýně a byla by škoda takovou příležitost promeškat, jak to tam jde. Zvláště, že jí teta nechala velký propad o sto procent… Teda ne za stovku, ale padesát, protože se ukázalo, že Karinka má sestru.
Ale to jsem byl příliš daleko od tématu. Nyní vám povím o této hrůze. No a teta Karince zemřela kvůli kočce, což byl přesně ten hnusnej kocourek, jak se jmenoval admirál Nelson, neboť byl na jedno oko slepý. A ta kočka z ní najednou zmizela. Začala ho tedy hledat po domě, pak šla dolů do sklepa. A byl tam takový velký průduch, ze kterého odletěla mříž. No, tahle teta si pomyslela: „Možná tam šel ?"A nacpal se do té díry.". Doplazila se ale jen do pasu, protože pak byla moc tlustá. Chce se tedy vrátit, ale to nejde. Ani s tebou, let s vámi. Zasekla se. A to je vše. Po pár měsících ji našli sousedé. Vysušte na třísky. Protože to byl průduch, zachovalo ji to jako mumii. Prostě se to tak zmenšilo, že neměli problém ji dostat ven. Boty jí samy spadly.
Jak jsem to slyšel, pak mi začalo nervózně cukat víčko. Všichni si mysleli, že na ně mrknu. A Czesław začal tušit, že narážím na cizí muže. Ale jak to zjistil, jaký to má smysl, odletěl do Łubicze pro odškodnění, jak jsem to dostal v práci. Ale Ordinátor je špinavý, Řekl, je to moje chyba, protože proč v práci poslouchám hlouposti? A poslouchal jsem to jen ze zdvořilosti, protože nejsem ani zvědavý, ani neposlouchám.