Názory filmových kritiků – Polsko-ruská válka.
"Polsko-rusínská válka pod bílou a červenou vlajkou" v režii Xaweryho Żuławského podle slavného stejnojmenného románu Doroty Masłowské, způsobil ve filmovém světě značný rozruch. Hlasitě komentované nejen publikem, který se velmi těšil jít do kina na film, ale také filmovými kritiky, kteří zaujali k filmu různé pozice.
Předně byl oceněn velmi zdařilý pokus převést velmi obtížné románové vyprávění Masłowské do filmové řeči. Film byl věrnou adaptací knihy, a zároveň z něj vynesl zajímavé vizuální efekty. Kromě toho kritici chválili originalitu jazyka, které hrdinové používají, stylizované jako řeč chavů a blokařů: plné opakujících se frází, které někdy připomínají mediální slogany, vulgární a emotivní. Chvála navíc šla směrem k hercům, zejména Borys Szyc, který roli Stronga zahrál dokonale, a Sonia Bohosiewicz, z filmu Naty. Filmový kritik, Tadeusz Sobolewski, v jedné ze svých recenzí, podtrhuje, že tito hrdinové: “žijí ve zcela zploštělém světě, odsouzeni být spotřebiteli hotových výrobků, sami se stávají výrobky”. Žijí ve světě ovládaném masmédii a jsou zcela pohlceni touto bezcennou popkulturní kaší, a zároveň pociťovat pomalou degradaci této reality.
Kritici také často poukazovali na původní podobu filmu. Ve svých filmových konceptech tvůrci využívají estetiku kýče, komiksu, videoklipy, populární televizní pořady. Ukazuje svět v dekonstrukci, ironický a abstraktní komentář. Sobolewski ukazuje na “popkulturní tón“ filmu. Další kritik, Paweł Felis, zdůrazňuje, že filmová adaptace „Polsko-rusínské války“ je “nie paszkwil na dresiarską mentalność, ale obraz zaneřáděné polské mentality”.
Největší nadšení vzbudila konvenčnost zobrazeného světa. Sobolewski nazývá film „polská pulp fiction“. Małgorzata Niemczycka píše o filmu ve svém článku „Masłowska filmowa“., jako „znepokojivý příběh o záhadě existence světa“. Jakub Majmurek jde ve své interpretaci ještě o něco dál, píše: „Polsko v Żuławski a Masłowska je smutné místo na periferii globálního kapitalismu, kde nejen zdi policejní stanice, ale každá instituce, každá existence se zdá být nějakým způsobem nepravdivá, neskutečný, kolísavý na základně. Je to smetiště kapitalistické globalizace, kde se plýtvání globální produkce hromadí na troskách naší historie.“
Nejvíce negativní kritické recenze byly pro děj filmu, který byl považován za příliš chatrný a vadný. Někteří poukazovali na dlouhý a poněkud okázalý dialog (Lukasz Muszyński) a ve stylu Żuławského, což se někomu zdá být “trochu hysterická a vychovaná“ – Anna Kilian.