Daleko od nosítek – “Ďábelsky talentovaný kluk”
Dnes ráno jsem bez náhody zůstal na kitna-perču. Šel jsem s Wojtuśem do školy. Ale bylo to nějak nevýrazné. Už ho pár dní nemám rád. To znamená, Líbila se mi její krása, ale kvůli mému zdraví se mi to nelíbilo. A už když byl v šatně, Myslím, že ano: Dnes tě do školy nedám, prostě pojedeme do nemocnice, abychom tě zkontrolovali. A jeho ruka, ale ta šatna byla velmi přeplněná. Wojtuś musel na okamžik pustit mou ruku a někdo jiný mě chytil. Brzy nato mi volal můj bratranec na mobil, pak jsem se musela nalíčit... A nějak se to dostalo do nemocnice, že jsem se nedíval, koho s sebou tahám. Až ve výtahu mu upravuji oblečení, vypadat slušně, ale vidím, že jsem mu to oblečení nekoupila. Podívám se výš na svou tvář, a tohle není Wojtuś!!!
Naštěstí byl kluk odhodlaný (Patrick se jmenoval). Předal mi telefonní čísla na své rodiče. Hned jsem jim volal, ale dostal jen matku, protože otec byl stále „mimo dosah“. I když se později ukázalo, to není pravda. Nebyl vůbec „mimo dosah“, ale „v dosahu“. Protože on je stoka.
Patryczek se celou dobu dobře bavil, čekání na příjezd maminky. Opravil nám splachovač na záchodě. Kromě toho si celou dobu hrál s nějakými chemikáliemi a dokonce nám nechal svůj vynález jako suvenýr.
Pak nám zavolala Basia a ředitel nemocnice, což byl prozatím Šok, protože volali i skutečnému náčelníkovi, ale vyšší… tedy na, až na ministerstvo, ale vyšší ve smyslu, že nadřízení… Trochu důležité (i když někteří říkají "málo důležité", ale je to stejné). Grunt, že ho nahradil Shock, kdo nastavil budík, protože v nemocnicích je také bambulka, jaké bomby staví. ptá se nás, žádný podezřelý balíček jsme neviděli. No, v podstatě jsme ukázali tento Wojtuśův vynález, protože vypadá divně. Nikdo se ho nechtěl dotknout, jen Nowak to vzal a vyhodil z okna. A jak se nebouchlo!!!
I tak jsme měli štěstí, že vypadlo jen pár oken. Protože Patrickova matka řekla, že když ho někdo unesl v Kaliszi, toto dítě pro něj postavilo vodíkovou bombu.